Témata

A) Téma Koloběh uhlíku

úlohy:

1. Zabudování uhlíku do biomasy rostlin (Uhlík v biomase a hustota dřeva, Obsah uhlíku a vody v listech rostlin);

2. Uvolňování uhlíku z biomasy v půdě (Jak půda dýchá?).

První úloha se věnuje tomu, jak se uhlík do rostlin dostává a jakým způsobem utváří jejich biomasu. Žáci porovnávají různé druhy dřeva a odhadují, které obsahuje více uhlíku. Své odhady ověří měřením vzorků dřeva. V rozšiřující úloze pak srovnávají, zda se množství uhlíku liší v listech různých rostlin (experiment s čerstvými listy a jejich sušinou).

Druhá úloha je zaměřena na tu část koloběhu uhlíku, ve které se uhlík uvolňuje z biomasy do atmosféry.  Žák porovnává různé druhy půdních substrátů a provede jednoduchý experiment a měření, kterými zjistí, kolik uhlíku se za určitý čas uvolnilo z půdy a kolik biomasy v půdě při tom bylo rozloženo.

e-learningové lekce:

1. Uhlík je všude, uhlík cestuje. (koloběh uhlíku na Zemi, obsah uhlíku v různých látkách)
2. Rostliny jsou jediné, které umí zabudovat C z CO2 z atmosféry do biomasy za pomoci slunečního záření. (fotosyntéza, podmínky růstu rostlin)
3. Člověk spotřebuje polovinu produkce rostlinné biomasy na Zemi. (potravní pyramida )
4. Zásobníky uhlíku mají různou trvanlivost. Když se uhlík jednou zabuduje (zásobník), nemusí tam zůstat navždy. (zdroj a sink uhlíku – na příkladu lesa)
5. Stejně jako živočichové i rostliny a půda dýchají a uvolňují tak CO2. Přibližně stejné množství C, které rostliny zabudují fotosyntézou, se následně uvolní skrze dýchání rostlin a půdy.
6. Koncentrace CO2 v ovzduší stále roste a je nejvyšší za posledních 800 tisíc let. Roční koncentrace CO2 v atmosféře mírně kolísá v závislosti na intenzitě fotosyntézy na severní polokouli. (vývoj koncentrace CO2 v historii, proč se zvyšuje koncentrace CO2 v ovzduší, lidská činnost versus jiné teorie)

B) Téma Pedologie

úlohy:

1. Jak je půda ovlivněna vnějšími faktory - terénní průzkum půdy.

2. Vliv kontaminace půdy na růst rostlin - nádobový pokus.

Cílem první úlohy je za pomoci půdního průzkumu zjistit rozdíly mezi půdami v různých podmínkách (různá poloha na svahu, odlišný porost nebo jiný způsob využívání, odlišné geologické podloží), posoudit jejich využitelnost a zranitelnost (např. erozí, kontaminací, apod.). Kromě určování vlastností půdy v terénu jsou připraveny i základní laboratorní analýzy půdy (pH, zrnitost,...)

Cílem nádobového pokusu bude zjistit, jak přídavky různých látek (síran měďnatý, chlorid sodný, kyselina sírová, kompost, vícesložková anorganická hnojiva) ovlivňují růst modelové rostliny – ječmene. Kromě samotného pozorování vlivu přidaných látek na rostliny můžeme pozorovat i změny v půdě, které přidané látky způsobí (laboratorní analýzy -  změna pH, vodivosti apod.).

e-learningové lekce:

1. Půda je neobnovitelná a nenahraditelná.
2. Rozlišení půd - půdní typy a druhy.
3. Půda je živá. (živá složka půdy, humus, mikroorganismy...)
4. Půda je zranitelná, a člověk ji svou činností ohrožuje až degraduje (a jaké to má důsledky).
5. Co do půdy dáme, to nám půda vrátí (kontaminace půdy)
6. Charakter půdy je závislý na mnoha faktorech: klima, matečná hornina, vegetace, člověk, voda, čas, reliéf. (proto jsou půdy na různých místech různé)